Takže slibovaná povídka,kde se mihne i svatba je tady ^^ Mám už pár částí napsaných a tak sem konečně po dlouhé době budu něco přidávat :3 Moc se omlouvám, pokud jsou tu někteří ,co ty povídky tady čtou a docela se jim to líbí , nejsem dobrá ve psaní a momentálně nejsem schopná skoro nic dopisovat a kdžy už píšu, nedá se to ani ukončit nebo číst.. Tak snad se bude líbit ^^
Sachi
Seděla jsem v pokoji s tužkou puse a čekala, kdy se mi vrátí mozek. Možná než začnu s tímhle,měla bych udělat menší úvod.
Jsem RaeWoo, Lee RaeWoo (ááno znám Bonda,Jamese Bonda!),ale většinou se představuji jako Megumi, nebo Gumi. Je mi 18, studuju novinařinu a umění. Moje hlavní předměty jsou; výtvarka, hudebka,kreativní psaní a novinářšká praxe. Jsem.. Vyšinutá? Nevím jak to přesně popsat, jsem doslova magor a něco jako normální blázen. Nejsem psychicky narušená ,jenom jsem blbec co rád dělá a vymýšlí kraviny.
Podobně je na tom moje sestra. Té je 20. Jmenuje se HaeWon, pro přátele Yuri. Chováním je na tom dost podobně jako já. Pracuje jako právník, většinou nedělá moc hrozných případů,ale slušně vydělává a díky tomu si může dovolit tak velký byt jaký máme. Bydlím s ní v Soulu,protože nechci pořád někam cestovat s rodiči ,chci si dokončit školu a zůstat tady. Maturuju už za rok.
Yuri má přítele. Jmenuje se Park JungSu, ale všichni mu říkáme Leeteuk. Sám nás o to poprosil. Je milý. On se snaží se mnou vycházet, nehádá se se mnou a nevadí mu,že s nimi bydlím. Jsou spolu už přes rok, Leeteuk platí půlku bytu společně s Yuri, já nemusím platit nic, Yuri mi řekla ať to nechám být.
Takže tohle je naše malá rodinka ve které jsme ovšem všichni spokojeni...
1.
Vrátím se tedy k tužce v pusy a čekání na mozek.
Podepřela jsem si rukou hlavu a zahleděla se na krajinu co se mi rozprostřela po monitoru počítače. Chtěla jsem kreslit,ale neměla jsem žádnou inspiraci. Byla jsem totálně vygumovaná a tak to bylo po celý den.
"Ahoj Gumi, Yuri tady ještě není?" přišel za mnou do pokoje Leeteuk.
"Viděl jsi ji?" zasmála jsem se.
"Dobře, díky.. " usmál se a šel zase pryč.
Měla jsem prostorný pokoj,který byl od jejich ložnice a kuchyně docela daleko. Naše pokoje rozděloval obývák nemalých prostorů,takže do kuchyně se muselo projít obývákem,kolem baru, kolem dveří na terasu a přes jídelnu. Oba dva pokoje měli vlastní koupelnu, což znamenalo,že věci Yuri a moje věci se nepletly dohromady.
"Lidi jsem tady!" zavolala Yuri z předsíně.
Vyletěla jsem z pokoje a šla rovnou k ní.
"Ahoj." usmála jsem se.
"Co ta radost?" zasmála se.
"Nemám mozek a taky něco potřebuju," povzdechla jsem si, "Dneska je koncert.. Statue one má otevřeno až do čtyř, chtěla bych tam jít po tom učení na zkoušky." zaprosila jsem.
Podívala se na mě jako maminka na dítě co ze země zvedlo bonbón a chtělo si ho dát do pusy. Potom se podívala na Teuka, já se na něj taky otočila,abych viděla jeho reakci. On jenom s úsměvem kývl. Spása!
"Fajn,ale dávej si pozor,jo? A pokus se nevrátit úplně na mol." zasmála se. Moc dobře věděla co to je za klub. Statue 1 byl podnik kde bylo jedno kolik vám je,prostě se nalévalo. Yuri tam chodila,když bývala mladší, teď je údajně vyspělejší a tak se radši opije sama doma s Leeteukem nebo někde s ním. Chápu, tohle je přeci vysoce vyspělé..
"Děkujíí!" objala jsem ji, přiskočila k Leeteukovi,bleskurychle ho objala,aby mě Yuri nezabila a běžela se chystat.
Rychle jsem si umyla hlavu a dala si rychlou,horkou sprchu. Opravdu jsem spěchala ,takže jsem si jen tak narychlo vyžehlila hlavu a o make upu ani nemluvím. Moje linky nebyly perfektní,ale nechtělo se mi to hodinu upravovat.
Vlastně jsem ani tu skupinu co měla hrát neznala,vlastně jsem ani nevěděla kdo to je. Chtěla jsem tam ovšem být,protože jsme tam asi před měsícem zahlédla jednoho kluka. Věk asi tak jako já. Vím,že pravděpodobnost,že ho zase uvidím byla malá,ale doufala jsem. Jeho okouzlijící úsměv mi utkvěl v hlavě. Věděla jsem,že tam teď kvůli tomu,abych někoho viděla a ani se s ním nepozdravila, nebudu moct chodit pořád,ale za pokus to stálo.
"Ma chérie! Tvoje oblečení je magnifique!" usmál se jeden z barmanů,který mě už tak nějak zná.
"Ahoj Henry. Zase jsi byl ve Francii? A děkuju! Bylo to,ale jenom narychlo." zasmála jsem se a popošla hloub do baru. Sedla jsem si ke stolku jako Forever Alone, přímo k pódiu.
Vzala jsem si něco na pití a rozhlížela se,kolik lidí tak je v baru. Pomalu se všechny stolky naplnily. U mě bylo jedno volné místo ,tak jsem jenom čekala až někdo příjde a vezme si tu židli.
"Ahoj,máš tady volno?" zeptal se mě někdo.
Koukla jsem se nahoru a došlo mi na koho se koukám. Byl to onen objekt sledování.
"Jasně, klidně si tu židli vem." usmála jsem se.
"Nemohl bych si sednout vedle tebe? Jsem tu sám.." kousl se do rtu.
Přikývla jsem.
I přes hlučnou kapelu, která nebyla ta původní,protože ti to odřekli,tak vyhrabali nějakou metalovou hroznou skupinu, jsme se pustili do horlivé debaty. Řekl mi,že mu je devatenáct a právě maturoval,takže ani nemohl do baru chodit. Dozvěděla jsem se,že maturoval na škole kam chodím někdy na přednášky, které na naší škole nejsou. Pořád se na mě usmíval a několikrát mi řekl,že si mě tady všiml minule jak tady byl. Byla jsem potěšená,že se s ním dá tak dobře bavit. Vyměnili jsme si čísla a každý šel po koncertě domů.
Přišla jsem kolem druh, ještě jsem si koupila latté a pak teprve valila domů. Svalila jsem se na postel a usla.
Samozřejmě už jsem do školy ani nechodila. Předášky skončili ,už se jenom čekalo na poslední den,takže jsem celý měsíc proflákala. S Yesungem (tak si říkal, doopravdy se jmenoval Kim JongWoon) jsem se výdala čím dál častěji. Stali se z nás dobří kamarád.
Bylo pondělí. Já nebyla ve škole a Yesung mi volal jestli nemůže přijít. Yuri byla doma ,ale jí nevadil, měla ho docela ráda.
"Ahoj!" usmála jsem se na něj a vedla ho do kuchyně kde jsem zrovna s Yuri byla.
"Ahoj." pozdravil ji a sedl si.
"Gumi, pamatuješ si ještě Donghaeho?" zeptala se Yuri najednou,když jsem s Yesungem měla závod v pití fanty.
Pamatovala jsem si ho mooc dobře. Teď by mu mělo být tak jednadvacet, byl o rok starší než ona. Vždycky se rád smál a chodil s náma ven. Jednu chvíli s Yuri chodil,ale zrovna dlouho to netrvalo, byli spíš kamarádi.
"Jistě!" usmála jsem se.
"Tak přiletí sem! Odstěhoval se z Mokpa. Bude zatím bydlet u nás v pokoji pro hosty,áno?" řekla.
"Dobře!" kývla jsem.
Měla jsem ho ráda,takže mi to nijak nevadilo.
"Kdy tady bude?"
"Teukie pro něj jel, oni se poznaj." usmála se. Po tomhle rozhovoru Yesung odešel. Překvapilo mě ,že Teuk pro něj jel. Nikdy ho neviděl a neznal ho. Yuri Donghaeho neviděla šest roků. Ona odjela, on taky, ona se zabydlela v Soulu, on se vrátil do Mokpa.
"Jsme tady!" usmál se Teukie a i do kuchyně přišel s docela hezkým týpkem, ani bych neřekla,že je to on.
Ale stala se špatná věc. Yuri se na něj podívala a její pohled vypadal tak okouzleně.
"Ahoj." usmál se.
"Ahoj! Nepoznala bych tě!" objala ho.
"Já tebe taky ne, zkrásněla jsi! Leeteuk má štěstí." usmál se, "Jé Gumi.." usmál se na mě.
"Ahoj! Ty vypadáš dost dobře.. Pracuješ na sobě,co?" zasmála jsem se a vstala ,abych ho objala.
"No a co ty? Z té malé holčičky je tohle? Vypadáš dobře, pořád nikoho nemáš?" mrkl.
"Ne, nikdo mě nechce.." zasmála jsem se.
Zakroutil hlavou a sedl si ke stolu.
Upřímně? Zabydlel se u nás rychle. Za chvíli vycházel prefektně i s Leeteukem,ale něco tu přece bylo. Něco ,co věděla jenom Yuri a tušila já.
Ona se na něj dívala neskutečně zamilovaně,ale milovala i Leeteuka. Vypadalo to,že se ještě hodně natrápí. Ovšem světlo se brzy vyjasnilo,ale pořád jsem čekala spíš trápení.
Byl víkend. Červen, venku teplo. Leeteuk nás všechny, včetně Donghaeho vzal na oběd. Dokonce ani mě nenapadlo co má za lubem. Najedli jsme se a šli jsme se projet lodí. Leeteuk koupil Yuri růže, měla lehce vlnité vlasy a vyjímečně si je nevyžehlila, vypadala rozkošně. Měla lehký make up, světle oranžové šaty a k tomu bílé balerínky. Ve vlasech měla čelenku co byla spíš jako korunka a jen na něj koukala,když si před ní klekl na koleno a vytáhl z kapsy krabičku.
"HaeWon, vezmeš si mě?" otevřel krabičku, která byla ve tvaru rybky, které Yuri stejně jako Donghae milovala a z ní vykoukl prstýnek netradičního tvaru. Vypadal spíš jen jako doplněk než jako zásnubní prstýnek,ale byl nádherný. Bylo to křídlo. Briliant. Nádhera.
"JungSu ty strašná příšero! Jistě,že ano!" objala ho a políbila. Hae se usmíval,ale jeho oči říkali,že je mu to i líto. Sakra,on se do ní zamiloval!
Zatleskala jsem. Byla jsem ráda,ale zároveň nebyla.
Takže se stanovilo datum na prvního července. Měla jsem jenom dva týdny na to všechno připravit. Byla jsem družička. Yesung mi se vším pomáhal. Svědek byl Donghae. Říkala jsem si,že musí být moc rád,že je svědek.. S Yuri jsme našly vhodné šaty až asi po týdnu obcházení svatebních salónů.
Byly jako z pohádky. Vršek, byl pošitý stříbrnými ornamenty, sukně byla jako pro princeznu, široká,ale vypadala krásně a u lemu byl stejný druh ornamentů jako byl na vršku. Boty k tomu měla vysoké, bílo stříbrné sandálky. Perfektně to ladilo.
Svatba měla být v jednom vysoce upraveném a drahém parku. Oltář byl z bílých stužek , na němž byly krásně rozkvetlé růžové růže.
Já měla šaty lososové barvy. Byly kratší s černou mašlí jako páskem. Vypadaly slušně a zase.. Nemohla jsem být hezčí ( i když to ani nehrozilo) jako nevěsta.
2024 ©