Takže..Je to povídka psaná pro zlepšení nálady jednéé určitě osoby :DDD No tak snad se bude líbit...
Seděla jsem v kuchyni a přemýšlela jestli večer někam půjdu.."Natsukoo?" zařvala moje sestra Misaki z pokoje..Přiběhla jsem k ní "Hmm?" vydala jsem ze sebe.."Někdo se mi hrabal v pokoji..Já ho tady citím..Určitě to byl zas on!!!" vypadala vážně naštvane,ale co se dalo dělat..Vešla jsem do pokoje a pátrala po nějakých stopách.."Hele Sherlocku už si něco našla?" zeptala se mě celkem nervózně.."Fajn..Tvůj milovanej Kazuki tady byl a ještě je..Kdyby něco je pod postel..Sice nechápu jakto,že sis toho nevšimla..Ale uznávám,že láska tě asi zaslepila.." zasmála jsem se a odešla..Pak už jsem jenom slyšela jak Misaki zavrčela..Radši jsem šla do svýho pokoje nakrmit morče.."Machiko já ji nechápu..Proč si prostě nepřipustí,že ho miluje?" usmála jsem se na ni a dala jí žrádlo..Machiko příjemně zavrněla..Znělo to spíš jako kočka,ale ona je zvláštní morče.."Natsuko pojď sem!" zařvala Misaki snad přes celej byt..Přiběhla jsem k ní a spatřila Kazukiho s poutama jak ho drží za límec košile.."Jak si to poznala?" zeptala se rozhořčeně.."No když o něm mluvíš vždycky" v tom mě přerušila "Já myslela to,že je pod postelou.." řekla už víc nahlas.."No cítila jsem ho.. Už jsem si na jeho pach z pravidelných návštěv tvýho pokoje zvykla.." usmála jsem se.. Kazuki se zasmál.."Mimochode..Kazuki,jak se má Bono?" usmála jsem se a podívala se kolik je hodin.."Jo dobře..Minoru si ho bere na noc do postele ..teda udělal mu tam ohrádku,aby na něj nelehl.." zasmál se Kazuki "Pustíš mě?Minoru mě bude shánět.." "Fajn.." odskela Misaki a pustila ho.."Máme ještě krev?" zeptala se mě už klidně.."No na pár skleniček to ještě výjde,ale na dlouho to nebude.." řekla jsem a nachystala krev.."To zas budeme muset do nemocnice?" řekla otráveným tónem.."Jo..Nebo říct Kazukimu a Minorovi.." řekla jsem a napila se..Nemůžeme lovit..Nikdo se nesmí dozvědět o tom,že jsme upíři..Lidi ve městě o upírech nic netuší..Taky nás tady moc není.."Ne!Já zajdu do nemocnice..Zatím jdi kam potřebuješ..Je mi jasné,že máš svůj program.." rychle vypila krev a běžela pryč.. Šla jsem se převlíct dala Machiko dostatek vody a jídla na celou noc a šla..Procházela jsem se po parku a přemýšlela..Kazuki a Misaki..Šlo by to skvěle dohormady,jenom ona si to nechce připustit.V tu ránu ke mě přiběhl.."K-kazuki..Ahoy..Co ty tu chceš?" zeptala jsem se trošku vyděšeně. "Potřebuju,aby ses přimluvila u sestry..A taky nechešvzít Machiko,Misaki a jít k nám? Bono by Machiko rád viděl.." řekl naprosto vážně.."No Misaki šla pro krev.Takže až se vrátí tak í řeknu,že půjdem.Bude muset souhlasit" zasmála jsem se a pelášila domů pro Machiko. Misaki už byla doma.Skvěle! "Misaki vem Machiko na vodítko jdeme na výlet!" zasmála jsem se..Misaki přiběhla docela rychle..vzala jsem si Machiko a šly jsme..Dobře jsem věděla kde ti dva bydlí..Zaklepala jsem na dveře otevřít přišel Kazuki..Pustila jsem Machiko ať jde za Bonem a pozdravila ho "Ahoy tak nás tady máš.Doufám,že máte krev!" zasmála jsem se a šla dovnitř do bytu.Na pohovce v obýváku seděl Minoru,Bono a teď už i Machiko..Kazuki a Misaki stáli u dveří už jsem pak jenom slyšela bouchnutí dveří a jak ti dva šli do Kazukiho pokoje. "Ahoy Minoru!" usmála jsem se a sedla si vedle Machiko..S Bonem se očuchávali..Ti dva se mají fakt rádi.."Ahoy..Misaki šla dobrovolně?" zeptal se se smíchem "Ona nevěděla,že jdeme k vám" usmála jsem se a pohladila Bona.."Kazuki vás jsem pozval,protože vám musíme něco říct.Jedna holka-jmenuje se Aya- dřív strašně milovala Kazukiho.Když zjistila,že je upír hned po ně chtěla přeměnu.Před pěti lety se odstěhovala a teď je zase zpátky a jde mu,ale aji mě po krku.Potřebujeme pomoc vás dvou.Doufám,že nám pomůžete.." řekl zcela vážně.Celou dobu jsem ho pozorně poslouchala a přikyvovala."Jasně,že vám pomůžem!" řekla jsem odhodlaně."Problém je,že ví kde bydlíme.." řekl Minoru a pozoroval Bona a Machiko jak se muckají."Sakra.Hmm..Tak co kdyby jste zatím byli u nás? Misaki bude jenom ráda,že má Kazukiho an blízku,bono a Machiko spolu nemají problém a já vás dva mám taky ráda." nabídla jsem mu.Moc hezky se usmál a řekl "To by bylo super!" "Prosímtě..Mám žízeň mýslíš,že bys mohl.." V tom okamžku jsem měla na stolku sklinku s krví. "Díky" usmála jsem se a napila se..Z Kazukiho pokoje byl slyšet výkřik a velká rána.Za okmžik po tom z pokoje vylítla Misaki a hned za ní Kazuki "Je tady berte krev a morčata a valíme!" zařval Kazuki. Vzala jsem Machiko do náruče a Minoru vzal Bona.Běželi jsme hodně rychle naštěstí po několika minutách běhu nás Aya ztratila."Jdeme k nám." prohlásila jsem.Všichni kývli. Došli jsme k domu rychle jsem odemkla byt a letěla přímo do pokoje.Zabednili jsme okna,Bona a Machiko dali do klece a totálně se zabednili.."Snad nás nenajde.A pokud jo aspoň se sem nedostane." prohlásil Kazuki "Jo,ale stejně by jsme měli vymyslet co uděláme až nás najde.." prohlásil Minoru..Na to se přidala Misaki "Hlavně musíme vymyslet jak budeme spat." "No.Ty a Kazuki ve tvým pokoji a Já s Minorem v mým.Pokud mu to nevadí.." podívala jsem se na něj a on zakýval."Dobře.Budu to muset nějak přežít.." řekla Misaki a přitáhla si kolena k hlavě..
2024 ©