Co všechno se může stát.. 1.díl

        
Jo je to úlet :DD Takhle povídka je divná,ale třeba se vám zalíbí ^^ UVidíme.. xDD




  "Kam se to diváš?!" pozorovala mě  Yuri. "N-nikam!" vyjekla jsem a radši se schovala pod lavici,aby mě pozorovaná osoba neviděla. "Zase? Běž za ním sakra!" usmála se na mě. "Ne! Vrať mu ten sešit ty,nepotřebuju s ním muvit,kdy jsem odhodlaná jít si na zahradu vykopat hrob!" podala jsem jí EunMiho sešit a popostrčila ji k němu. Podala mu sešit a pak cupitala zpátky ke mně. Měla jsem chuť radši se zavřít do svýho pokoje a jen v klidu umřít na posteli.
"Wook Ki! Pojď sem!" zavolal EunMi. "Počkej." zasmál se Wook Ki a přiblížil se k jedné holce. "Byla jsi včera u něj?" zeptal se potichu,ale nešlo to přeslechnout. Bylo to jistý,EunMIho holka. Všichni jsme věděli,že s někým chodí,ale málo kdo věděl s kým. "Jo,bylo to super!" usmála se. První osoba na seznam těch co musí zemřít. "Je to ona?" zašeptala Yuri a sledovala Wook Kiho jak jde za EunMim a pár dalšíma klukama. "Je to ona.." řekla jsem zdrceně. "Moc dlouho to nevydrží.." řekla Yuri mírumilovně. Sedla jsem si na lavici a něco naškrábala na jistej papír. "Pro koho to je?" podivila se Yuri. "Pro nikoho,je to lísteček poslední naděje." pokrčila jsem rameny a papír důkladně roztrhala. "Yuri,tady jsou ty peníze za včerejšek,díky." usmál se Wook Ki a podal jí obálku. "Takže ty jsi byla s ním?" podívala jsem se na ni. "No vlastně jo.." zasmála se. Pozitívum,pozvedlo mi to náladu a vypudilo EunMiho prozatím z hlavy.
         "HaeWon má zase  zásek?!" řekl učitel JaeYang ještě klidně. "Omlouvám se! J-já přemýšlela nad tím..druhým příkladem!" vymlouvala se Yuri. Vlastně to bylo tak: Yuri po včerejšku moc nespala a tak to doháněla v matice. "Tak ho pojďvypočítat!" pobídl ji učitel. Nervózně se na mě podívala a tak jsem jí na papírek napsala výsledek a ona to rychle napsala na tabuli. "Kupodivu správně,sednout!" poručil učitel a tak Yuri dohopkala ke zpátky ke mně. "Díky." usmál se. "V pohodě,zuřil by.Mimochodem Wook Ki chtěl,abych ti tohle dala." podala jsem jí listeček se srdíčkem. "Heh..Díky." zrudla a to pořádně. Už podle výrazu,když si to přečetla byla vidět její obrovská radost. "Chce s tebou chodit,že?" usmála jsem se. "No.. Sakra jo!" pevně mě objala a hodila mu lísteček zpátky. "To je hezký.." usmála jsem se. "Ne,není. JE to úžasný!" usmála se.
         Do zvonění mi básnila o tom jak je to perfektní a pak se s otevřenou náručí k němu rozběhla. "Co ta změna? Já myslela,že jsi říkal,že holku nechceš.." poznamenala. "Myslel jsem to tak,že nechci jinou holku než tebe." usmál se. "Hele lidi,já si půjdu hodit věci do pokoje,zatím se mějte." řekla jsem a šla pryč. Výhoda internátních škol je,že máte pokoje blízko školy. "Hele RaeWoo tohle sis nechala ve třídě!" zavolal na mě někdo. "Mám jméno!" rozčílila jsem se a otočila se. Asi jsem to neměla dělat,jelikož vedle přede mnou stál EunMi,ale už nešlo vyklouznout.  "Promiň Megumi,tady to je." podal mi mp4 přehrávač. "To,ale není moje." namítla jsem. "Jo,ale Yuri říkala,že bys ho chtěla půjčit tak ti ho nesu." usmál se. >Zabít Yuri hned jak příjde na kolej< odehrálo se mi v hlavě. "Jo dobře,díky." vzala jsem se mp4ku a pomalu odkráčela. Cítila jsem jak na odchodu rudnu,ale to už jsem byla otočená,takže mě EunMi snad neviděl.
        "Jsem domáá!" zavolala Yuri ode dveří. "Heh,ahoj.." řekla jsem. "Dal ti to?" zeptala se. "Jo dal,přemýšlela jsem co ti udělám a na nic jsem nepřišla.." posmutněla jsem.  "Měla bys být ráda,přece jsi chtěla ty písničky co má si stáhnout tak aspoň víš co přesně poslouchá." usmála se Yuri. "Jo,fajn díky,ale lekla jsem se když na mě volal.Ke jste s Wook Kim byli?" optala jsem se. "Kino,pak jsme byli bruslit na stadión. Málem jsem umřela." zasmála se. "Chápu,taky na ledě neumím bruslit." zasmála jsem se. "Máme něco na jídlo?" zeptala se. "Lednička,je tam ještě kuře,ohřej si to." řekla jsem a vzala si do ruky mobil s právě příchozí smskou. "Kdo píše" slyšela to. Vyvalila jsem oči,když jsem si to přečetla. PSal mi ředitel školy. "Nemáme zítra chodit do školy. EunMiho holka,teda bývala holka,prý se s ní rozešel,se podřízla. Nevěřím tomu,chtějí to ututlat určitě se nezabila sama." dodala jsem k tomu. "Myslíš? Je pravda,že spolu nebyli dlouho. Co když to udělal nějakej student? Nebo.." nedokončila to,zanla by mou reakci kdyby to řekla. "Ne on to nebyl!" vyjekla jsem s brekem. Chtěla jsem tomu věřit,ale bylo by to pravděpodobný. "Jo..Ale mohla to být sebevražda,prý se už o to pokusila čtyřikrát kvůli jiným klukům,kteří ji odkopli po jednom rande." řekla Yuri potichu.
       Bylo to i ve zprávách a patolog potvrdil sebevraždu. Nemohl to udělat on,aspoň je tohle pozitivní,ale stejně jsem něco nechápala. "Hej Yuri! otevři!" bouchal Wook Ki na dveře. "Ať jse tady,když tak se půjdu projít." pokrčila jsem rameny nad Yuriným pohledem. "Ahoj Wook Ki,heh EunMi?" podivila se,ale pustila je dovnitř. "Všichni si myslí,že to byl on,ale i patolog to vyvrátil..Chápete to? Jenom se s ní rozešel ona se po několikáté pokusí o sebevraždu až na to,že se jí to tentokrát povedlo.Měla i dopis!" vztekal se Wook Ki. "Hele klid.." řekla jsem. "Podle mě je teď důležitý zachovat chladnou hlavu.EunMi kde jsi byl,když ji našli?" zeptala jsem se. "Byl jsem s partou,byli jsme na jakýmsi filmu,dosvědčí to dost lidí dělali jsem bordel. Trvalo to dlouho." řekl potichu. "Jo..Podezírají tě i učitelé nebo jenom studenti?" zeptala se Yuri. "Jenom studenti až na vás a mou partu."
      Kvůli téhle záležitosti byla škola zavřena a po skupinách jsme byli poslání do jiných internátů,podle návrhů,ovšem někteří zůstali n ajiných normálních školách. EunMi se moc nezměnil,pořád po něm jede spousta holek,Yuri s Wook Kim měli rozpory a už se parkrát rozešli,ale dlouho to bez sebe nevydrží.Příjde mi jako by se to všechno odehrávalo znova,EunMi je zase pořád ze svou teď novou partou..Jediný štěstí bylo,že nás nechali přeložit na stejnou školu. Vlastně je to zvláštní od té doby co jsme na nové školy už uběhla nějaká doba,ale on se zase chová jako předtím,pohledem o mě ani nezavadí ,popravdě mě to trochu deptá,ale přežívám to..
       "Wook Ki mě tak naštval!" sykla Yuri před hodinou. "Co zase udělal?" povzdechla jsem si. "Řekl mi,že mě podezřívá.." rozčilovalal se. "Z čeho?" zeptala jsem se. "Podezřívá mě,že spím s jinýma klukama!" práskla pěstí do stolu. "Heh..Já ho zchladím,jo? Odpoledne mu něco vyvedem." usmála jsem se.  "Radši ne,posledně dost zuřil." povzdechla si, "Příjde mi,že se změnil..Chová se divně." "Možná se jenom bojí o tebe,už to bude rok od té události.." řekla jsem. "Jo asi máš pravdu.. Vysvětlím mu,že se o sebe umím postarat." prohlásila.
      Na začátku hodiny nás profesorka upozornila o čem dnešní hodina bude. Bude se zaměřovat na prevenci nechtěného těhotenství na základě čtyř případů těhotných dívek ze školy. "Na řídil nám to pan ředitel a já to hodlám repsektovat,také to bude účinné proti pohlavním chorobám." řekla profesorka. "To bude bezvadná hodina." prohodila jsem ironicky. "To bude." zasmála se Yuri.
            Profesorka začala ukazovat věci co nám v tom všem pomůžou (většinou jsme nikdo nechápali proč nám to ukazuje,když to všichni víme),ale já pozor moc nedávala.Dívala jsem se na EunMiho. Moje oči se od něj nedaly odlepit. Vypadal dokonale,ale nesnášel ajsme ho kvůli tolika věcem o kterých on nemá ani ponětí.Jednou(snad poprvé), se na mě za tu hodinu podíval,usmál se,ale mohlo to patřit zástupu holek za mnou. Vlastně to celý bylo divný. Za tu dobu co jsme na téhle škole ještě neměl holku,to se mu sakra nepodobá..
        "Co tě žere?" zeptala se mě Yuri na obědě. "Ty íš co,nenuť mě to říkat." řekla jsem. "Chápu,mám ale jednu dobrou zprávu! Wook Ki se mi omluvil!" usmála se. "Jo to je super." řekla jsem a narvala si do pusy několik hranolek.Pořád jsem si opakovala,že mě má aspoň trochu EunMi rád,ale už je toho dost,kdyby mě měl aspoň trochu rád,mluvil by se mnou.
          "Kašlu na to,jo je úžasnej a strašně hezkej,ale proč bych se měla trápit,když jsem mu volná?" povídala jsem si se svám plyšovým tučňákem Shikim. To jméno jsem mu dala,když jsem byla malá a nechtěla jsem ho měnit. "Jo máš pravdu,měla bych si o tom promluvit s Yuri,ale ta je teď s Wook Kim a nechci,aby se pohádali." prohlásila jsem a odhodlala se jít na vzduch.
         Byla docela zima skoro konec roku,blížil se silvestr. Měla jsem na programu sehnat nějaký prskavky a koupit večeři. Prolítla jsem to největší obchodní centrum ve městě a sehnala jsem jenom pět balíčků prskavek,ale za to jsem potkala někoho úžasného.
           "Hej! Megumi!" zavolal na mě z dálky. "EunMi,co chceš?" neměla jsem náladu,neměla jsem náladu dívat se na něj. "Já jsem..No..To je jedno." pomalu se otáčel. Nevěděla jsem co mám dělat,vypadal tak..jinak? Vypadal mile,což se stává jenom někdy,ale mám riskovat to sklamání z blbosti co bude chtít? "Počkej,co je?" řekla jsem to hruběji než jsem chtěla,ale on si to zasloužil. "Wook Ki mi řekl,že bude na silvestra s váma a ne se mnou.." začal. "Ty chceš přijít?" řekla jsem s lehkou naději v hlase. "No,asi jo..Stejně bych se doma nudil." prohlásil. Už je to tady,ten idiot v něm je zpátky. "Fajn,uvidíme se." řekla jsem a odběhla do obchodu s kosmetikou a dělal,že se zajímám o nějaký krémy,či co.
          Došla jsem domů brzo, Yuri nikde,ale Wook Kiho taška byla na stole. "Wook Ki jestli seš tady vylez!" zavolala jsem a vybalila jídlo do ledničky. "Heh..Yuri mě pustila,šla něco zařídit!" bránil se mezi dveřma jejího pokoje. "V pohodě,donesla jsem nějaký jídlo,dej si dokud je to teplý." oznámila jsem mu a odebrala se k sobě do pokoje.
            Projížděla jsem fotky ze staré školy,nic zvláštního mě nenapadalo,ale po asi sto-šedesáté fotce jsem si povšimla zvláštních věcí na fotkách. Na několika fotkách stála v okně nějaká holka,ale pořád v tom samým bílým tričku,ale podle mě je blbost aby to byl duch, i když po dalších dvaceti fotkách s ní jsem začala mít menší podezření.
         "Jsem domáá!" zavolala Yuri z kuchyně. "Yuri! Wook Ki! Asi jsem něco našla.." zavolala jsem na ně. "Co?" vyrhkla Yuri. "No,tohle všechno..Skoro na všech fotkách z naší bývalé školy je tahle holka,pořád stejně neupravená,stejný vlasy..Je to divný.." řekla jsem. "Myslíte,že to byla ona? Myslíte,že po nás jde duch?" ve Wook Kiho hlase zněl strach. "Já nevím! Ale příjde mi to divný.." řekla jsem. "Divný to je,ale třeba je to jenom nějakej optickej klam..Nikdy nevíš." řekla Yuri,ale sama těm slovům nevěřila..
     Na chvílu jsme na to zapomněli a v klidu se navečeřeli,ale tutlat něco takovýho není moc možný..Vlastně to není vůbec možný. "Co když se ten duch za něco mstí? Ale proč? A za co?" začala Yuri. "To nikdo nevíme,ale nebylo by špatný to zjistit.." napadlo Wook Kiho.
      Takže tímhle začalo naše pátraní po duchovi.